Včelařská konference

>Som podobného názoru až na neblahú skúsenosť s cukrom, ktorý bol určený len
>pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo žltý. V tedy môjmu
>priateľovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema.

Byl to nejspíše takzvaný afinovaný cukr, to je cukr, u kterého vynechali poslední operace čištění. Je obvykle o něco levnější než bílý rafinovaný cukr. Obsahuje příměsi, které jsou pro včely nestravitelné, takže krmení takovým cukremna zimu má zhruba stejný vliv jako zimování na medovicovém medu. Pokud se včely mohly v zimě co měsíc, dva měsíce proletět a vyprášit, nic se nedělo, pokud ne, přeplnily si výkalové váčky a padly. Jinak některé šarže toho afinovaného cukru měly docela příjemnou chuť a vůni, úplně stejnou jako takzvaný přírodní nebo třtinový cukr, co se prodává v prodejnách zdravé výživy tak 1,5 krát dráže než bílý rafinovaný cukr. U nás se afinovaný cukr svého času prodával v podnicích takzvaného Zemědělského zásobování v pytlech po 50 kg.

Jinak vařením cukerného roztoku vzniká látka, tuším se jmenuje furfural, která je v zimních zásobách pro včely jedovatá. Ale zřejmě vzniká v malém množství, pravděpodobně by se musel veškerý cukerný roztok pro krmení vařit intenzívně delší dobu, aby výsledná koncentrace furfuralu byla v zásobách nebezpečná pro včely. Je to stejná látka, která vzniká v medu, když se rozpouští na moc vysokou teplotu, nebo když se med dlouho skladuje při teplotě nad 20 stupňů.